Mezi kožní alergie řadíme atopický ekzém a dále tzv.kontaktní alergie: kontaktní ekzém a kopřivku.
Atopický ekzém neboli atopická dermatitida
Pro svůj vznik v prvních měsících života také nazývaný dětský ekzém, je silně svědivé, obvykle léta trvající zánětlivé kožní onemocnění, spojené s častým rodinným výskytem průduškové záduchy (astmatu) nebo senné rýmy.
U lidí trpících atopickým ekzémem je také snížen práh pro svědění, což znamená, že již lehké podráždění kůže vyvolá svědění, které nutí ke škrábání a vede k podráždění kůže a ke zhoršení ekzému s ještě silnějším svěděním. Uzavírá se tak kruh svědění – škrábání – ekzém – svědění a nemoc se může udržovat řadu měsíců. Svědění se také výrazně zhoršuje při změnách teploty, nošením vlněných nebo umělohmotných oděvů nebo při zapocení.
Z uvedených informací vyplývá, že příčina vzniku atopického ekzému, i když není dosud zcela objasněna, závisí na složité souhře četných vrozených, obranných (imunologických), biochemických, psychologických a klimatických mechanismů. Atopický ekzém se vyskytuje ve třech rozdílných formách.
Kojenecká forma je nejčastější a lidově se jí říká „ouročky“. Začíná mezi 2. a 6. měsícem po narození na tvářích a čele, odkud se může ekzém rozšířit na celou hlavu, tělíčko, ruce a nohy. Kůže v postižených místech nejdříve zčervená, na povrchu se vysévají drobné pupínky a puchýřky, dochází k mokvání a povrch se pokrývá stroupky a šupinami. Vyrážka je provázena úporným svěděním, děti se musejí škrábat, jsou neklidné a špatně spí. V závažných případech se škrábání stává jediným výrazovým prostředkem pocitů dítěte.
Vyvolávajícími nebo zhoršujícími faktory v tomto období jsou především potravinové alergeny, nejčastěji kravské mléko, vejce a citrusové plody. Zhoršení může vyvolat i prořezávání zoubků, zapocení, infekční onemocnění, očkování aj.
Průběh kojeneckého ekzému je nepředpověditelný a zcela nepravidelný. Ekzém se může během druhého roku života zcela zhojit anebo může plynule přejít do další vývojové fáze.
Dětská forma atopického ekzému spadá do období předškolního a školního věku dítěte. Vyrážka se z obličeje přesouvá do loketních a podkolenních jamek, na krk, zápěstí a hřbety rukou. Kůže již nemokvá, je hrubá, drsná, s oděrkami po škrábání, protože silné svědění trvá i v tomto období. Svědivé drobné pupínky se čas od času mohou objevit na trupu a končetinách a škrábáním se do kůže může zanést hnisavá infekce.
Kůže obličeje bývá ve srovnání s kůží ostatního těla velmi bledá, což spolu s tmavší a zhrubělou kůží očních víček a zdvojením záhybu pod očima dává obličeji charakteristický výraz. Ten bývá doplněn chyběním zevní třetiny obočí a někdy i řas. Nehty rukou mohou být vyhlazené a lesklé z opakovaného tření a škrábání svědící kůže.
Rozhodující obrat může nastat ve věku dvou až sedmi let nebo v pubertě. Nejhorší období bývá v posledních třech měsících prvního roku života, kdy je ekzém nejúpornější a postižení kůže nejrozsáhlejší. V následujících letech intenzita projevů onemocnění slábne a postupně dochází ke zhojení.
Během prvních školních let se zhojí okolo 75 % nemocných dětí. U zbývajících se může choroba zhoršit nebo znovu projevit v pubertě. Zkušenosti ukazují, že s přibývajícími léty se závažnost a rozsah kožních změn snižuje a do 20 let postupně mizí. Přetrvávání ekzému ve středním a dospělém věku je málo časté, i když jsou takové případy známé.
Dospělá forma atopického ekzému se někdy může vyskytnout jako první projev onemocnění i u pacientů, kteří dříve ekzémem netrpěli. Obvykle však předchází kojenecká i dětská forma choroby nebo astma. Postižena jsou stejná místa na těle jako u dětské formy, kůže však více svědí, je silně zhrubělá a rozpraskaná. Ke zhoršování vedou nejčastěji psychické stresy. V průběhu této formy atopického ekzému je patrný výrazný sklon ke zhojení po 40. nebo 50. roce života.
Atopický ekzém se však nemusí rozvinout do plného, výše uvedeného rozsahu. Často se projeví jen ohraničenými kožními změnami na různých částech těla, které jsou od typických změn dosti odlišné (tzv. malé formy atopického ekzému) – např. jako bělavá, drsná a lehce se olupující okrouhlá ložiska na obličeji nebo končetinách, jako skupiny zrohovatělých papulek v okolí vlasových míšků různě na těle, jako zhrubění, ztmavnutí a olupování kůže očních víček nebo okolí úst, jako šupící se plosky nohou nebo jako olupující se a praskající bříška prstů nohou a rukou. Odlišně reagují i krevní cévy v kůži na mechanická podráždění.
Průběh atopického ekzému bývá často komplikován hnisavou infekcí, která bývá do kůže zanesena škrábáním. Častěji a ve větším množství než u zdravých dětí se u atopiků vyskytují virové infekce – bradavice nebo moluska. Všechny tyto komplikace se dají dobře léčit, ale rády se vracejí. K velmi vážné komplikaci, která může ohrozit i život nemocného, může dojít po zanesení viru oparu (herpes simplex) do ložiska ekzému. Matky, které mají opar na rtu, by měly být proto velmi opatrné při ošetřování atopického dítěte.
Po zhojení ekzému vždy zůstává suchá kůže jako výraz pozůstatku zánětlivých kožních změn a porušené obranné bariéry v pokožce. Její rohové vrstvě schází schopnost zadržovat vodu a snadno se v ní tvoří jemné trhliny. Dochází i ke snížení tvorby potu a mazu. To vysvětluje celoživotní sklon atopiků k obnovování ekzému po styku kůže s mechanickými nebo chemickými dráždícími vlivy, při pobytu v suchém nebo chladném prostředí. U atopiků se také častěji vyskytuje kopřivka, migréna a ložiskové vypadávání vlasů (alopecia areata).
Kdy se zhoršuje atopický ekzém?
-
v podzimních a jarních měsících
-
při chřipkových onemocněních
-
při zánětech horních dýchacích cest
-
při angíně
-
při zánětu středního ucha
-
při běžné rýmě
-
při prořezávání zoubků
-
při zvýšené teplotě různého původu
-
při zažívacích potížích
-
při střevních parazitech
-
při konzumaci některých nevhodných potravin (čokoláda, plísňové sýry, vlašské ořechy, konzervované potraviny, kořeněné nebo kyselé pokrmy, aromatické ovoce)
Které vlivy působí nepříznivě na atopický ekzém?
-
časté mytí mýdlem
-
kontakt se saponáty
-
nadměrné a příliš časté mytí i jen běžnou vodou
-
používání pěny do koupele
-
návštěvy plaveckých bazénů s upravovanou chlorovanou vodou
-
vlněné tkaniny, kožešiny, látky s vlasem (flanel, plyš, samet apod.), oděvy z umělých vláken
-
dráždivé chemikálie (vyvolávání fotografií, práce v chemické laboratoři, barvy, ředidla, modelování s hlínou)
-
prašné prostředí (hřiště, prach, cement)
-
hlína (zahrada, chata, chalupa)
Co způsobuje silné svědění kůže u pacientů s ekzémem?
Látky, na které je pacient alergický:
pyl, prach, roztoči, některé druhy potravin (např. příliš ostrá a kyselá jídla, mléko, vejce, ryby, čokoláda, někdy ořechy, aromatické ovoce). nespecifické provokační faktory změny v teplotě a vlhkosti ovzduší, zapocení a psychický stres.
Svědění je často kruté a úporné, proto jsou malé děti postižené ekzémem často plačtivé a mrzuté. Stav je navíc zhoršován i dlouhodobým nedostatkem odpočinku a nočního spánku, který je znemožňován mučivým svěděním.
Komplikace atopického ekzému
-
druhotná bakteriální infekce (způsobená většinou zlatým stafylokokem)
-
infekce virem oparu (virus herpes simplex)
-
bradavice (většinou na prstech rukou, na chodidlech)
-
moluska (virová infekce)
převzato z www.atopickyekzem.cz
Kontaktní ekzém
Kontaktní ekzém patří spolu s atopickým ekzémem a kopřivkou ke kožním alergiím. Projevuje se:
-
zčervenání a zduření kůže
-
výsevem drobných svědivých pupínků a puchýřků
-
zhrubělou, rozpraskanou a olupující se kůží
Spouštěčem pro vznik ekzému je vždy vnější, zevní podnět. Ekzém vzniká při kontaktu kůže s materiálem, který organizmus dráždí. Takovýchto alergenů může být nekonečné množství, obecně je ale rozdělujeme do čtyř základních skupin:
-
lékové alergeny (masti obsahující antibiotika nebo jiná léčiva, oční kapky apod.)
-
kosmetické alergeny (prací prášky, mýdla, šampony, líčidla, voňavky apod.)
-
oblečení (kůže, guma, spony, háčky, barviva, změkčovadla apod.)
-
profesní alergeny (cement, kovy s obsahem niklu, barviva, laky, pryskyřice apod.)
Kontaktní alergie bývá lokálně omezená, proto je podle výskytu možné určit alergen, který reakci způsobuje.
Kopřivka
Minimálně jednou za život se tzv. „osype“ přibližně pětina populace. Převážně v dětství se kopřivka objevuje poměrně často, a to z různých příčin. Základním projevem kopřivky jsou pupeny (rozličných tvarů i velikostí) a svědění. Rozlišujeme dva typy kopřivky:
-
akutní kopřivku – trvá několik hodin až dnů a je většinou alergického původu, tedy reakcí zejména na:
-
potravinové alergeny (ovoce, vejce, ryby, ořechy)
-
léky (peniciliny ad.)
-
vzdušné alergeny (zvířecí alergeny, roztoče, pyly, plísně)
-
hmyzí jedy
-
infekce (záněty jater, žloutenky typu B ad.)
-
fyzikální vlivy (slunce, chlad, tlakové podněty)
-
chronickou kopřivku – trvá týdny až měsíce, může být aktivována reakcí na potraviny, léky apod., většinou se však nejedná o klasickou alergii.
Další zajímavé rady a tipy najdete v našich diskusních skupinách
S odborníky se můžete poradit v internetové poradně
ČLÁNKY