Dýchání v jeskyni
Vydáno: 07.10.2011 17:30
Představte si tlumeně osvětlenou jeskyni zařízenou jako skutečnou ložnici s dvanácti pohodlnými postelemi, v nichž leží lidé různého věku s čepicemi na hlavách a zhluboka dýchají. Pokrývka hlavy se doporučuje, neboť teplota v této přírodní lehárně se pohybuje kolem 7 stupňů Celsia. I takto může vypadat jeden ze znovuobjevených posledních trendů v moderní léčbě astmatu - speleoterapie.
Díky současnému mohutnému rozvoji farmakologie došlo ke konci 20. století k prudkému nárůstu léčby průmyslově vyráběnými léky na celém světě. Jednoduchá aplikace, dostupnost a rychlé účinky vynesly farmakoterapii na vrchol moderní medicíny. Na druhou stranu se ukázalo, že některé léky mají (současně s kladnými terapeutickými účinky) také řadu vedlejších nežádoucích efektů. Řada alergických onemocnění či autoimunitních poruch je připisována právě průmyslově vyráběným lékům. Kromě toho je zjevné, že léčba farmaky nestimuluje vlastní obranné mechanismy těla a proto se i samotní lékaři obracejí v různé míře zpět k přírodním zdrojům léčení a zkoušejí nalézt efektivní bezlékové léčebné metody. Jednou z nich je i speleoterapie.
Jeskynní léčba
Speleoterapie (z řeckého „speleon“ = jeskyně), původně považovaná za součást přírodní medicíny, je dnes oficiální metodou v rámci balneo-klimatologického léčení chronických a alergických dýchacích potíží, včetně astmatu. Rozšířená je téměř výhradně ve střední a východní Evropě, v USA nebo Velké Británii ji nenajdete. Původně se využívalo přirozeného a nijak neupraveného prostředí krasových jeskyní nebo bývalých solných dolů, ale postupem času začaly od 70. let minulého století v řadě zemí vznikat speleoterapeutické kliniky (v Rakousku, Německu, Polsku, Rumunsku, Ázerbajdžánu, Kyrgyzstánu, Rusku, na Ukrajině, v Bělorusku). U nás existují speleosanatoria např. v Ostrově u Macochy nebo ve Zlatých Horách, na Slovensku např. v Bystré.
Blaho pro astmatiky
Speleoterapie se stává stále populárnější terapeutickou metodou, podporovanou moderními klinickými studiemi, v rámci kterých se prokazuje výrazné zlepšení zdravotního stavu dospělých i dětských astmatických pacientů již v průběhu prvních léčebných kúr, kdy jejich klinické potíže významně klesají. Léčebný efekt lze prodloužit opakováním, kdy např. u dětských pacientů dochází k masivnímu zlepšení subjektivních potíží již po třech absolvovaných jeskynních kúrách.
Blahodárné účinky mikroklimatu jeskynních systémů jsou sice známé už z dob starého Říma, nicméně podrobně byly písemně zaznamenány až v roce 1843 polským lékařem (F. Bochkowsky), který si všiml, že horníci pracující v solných dolech téměř netrpí tuberkulózou a proto svoji pozornost zaměřil na vzduch nasycený částečkami soli, o kterém předpokládal, že má terapeutické účinky. Později zjistil, že solí nasycený vzduch v solných dolech pomáhá rozpustit hlen v průduškách a též zabíjí mikroorganismy, které způsobují různé (nejen průduškové) infekce. Tento objev stál na počátku dnešní moderní speleoterapie, která jako forma bezlékové léčby pomáhá obzvláště astmatickým pacientům.
Prospěšné přírodní inhalatorium
Léčba spočívá v krátkodobých pobytech v mikroklimatu podzemních prostor, kde pacienti tráví několik hodin denně a to opakovaně v průběhu několika týdnů (minimálně dvou). Samotný způsob léčby se může lišit od zvolené metodologie daného zařízení – někde se jen sedí či leží a dech se nechává volně proudit, jinde provádějí speciální dýchací cviky nebo fyzická cvičení jako je jóga či jízda na rotopedu apod.
Jeskynní sanatoria jsou většinou umístěna v hloubce 200 až 300 metrů a jejich mikroklima (teplota, tlak, vlhkost, plynné složení vzduchu, koncentrace negativních iontů, event. přítomnost solných částic) se liší v závislosti na složení podzemního podloží. Základním léčebným faktorem je zde nenapodobitelný jeskynní vzduch, díky němuž je jeskyně jakýmsi přírodním inhalatoriem, které není možné vytvořit uměle – ať už jde o specifické mikroklima, stálost prostředí, absenci pylových alergenů a hmyzu či vysokou koncentraci negativních iontů (většinou kolem 5 tisíc iontů na m3).
Sůl, která léčí astma
Kromě přírodních krasových jeskyní se ve speleoterapii hojně využívají bývalé solné doly, kde hlavní léčebnou složkou jsou jemné částice soli obsažené ve vzduchu. Určující léčebný efekt pak záleží na hustotě a velikosti těchto částic. Solné kliniky (např. Solotvino na Ukrajině, Wieliczka v Polsku, Chon-Tuz v Kyrgystánu) se zaměřují zejména na pacienty s chronickými plicními chorobami, které léčí koncentrovaným slanným vzduchem neboli chloridem sodným, který nejenom čistí vzduch tamních klinik, ale vytváří i antibakteriální a sterilní atmosféru, kterou alergici i astmatici doslova milují.
Kdo může a kdo ne
Speleoterapie pomáhá širokému okruhu pacientů, kteří mají problémy dýchacího charakteru, zejména je však vhodná při diagnóze chronické bronchitidy, bronchiálního astmatu, chronické obstruktivní plicní choroby (CHOPN), atopické dermatitidy nebo alergické rýmy. Zatím nebylo prokázáno, zda člověk může speleoterapii použít jako prevenci při boji s pylovou alergií, ale během pylové sezony se speleoterapie skutečně osvědčila.
Vzhledem k uzavřeným prostorům, ve kterých léčba jeskynním vzduchem probíhá, se speleoterapie nedoporučuje lidem trpící klaustrofobií. Dalšími kontraindikacemi jsou např. tuberkulóza, revmatitida, akutní infekční onemocnění, akutní zánět ledvin, vysoký krevní tlak, cukrovka, žilní onemocnění vyššího stupně nebo (poměrně logicky) alergie na chlad.
Jak vás jeskynní léčba zaujala? Myslíte si, že je opravdu účinná? Astmatici i alergici – podělte se v diskusi o vaše osobní zkušenosti s byť krátkodobým pobytem v jeskyních (vzpomínáte na školní výlety?) - ať už v Macoše, Sloupsko-šošůvských jeskyních, v Javoříčku, Mladeči anebo v Koněprusích ... případně navštěvujete umělé solné jeskyně?
Redakce Alergie a já a šéfredaktorka Soňa
S využitím zdrojů www.medigo.pl, www.kyrgyzstantravel.info a www.halotherapy.com
Napište svůj názor
Poslední příspěvky:
-:)
Jeskynní léčba speleoterapie má velký vliv na zlepšení zdraví astmatiků. Byla by vhodná jako léčba,...
| 22.11.2011 9:38:07 | verynka |
-
Nemám žádné zkušenosti se speleoterapií.
| 7.10.2011 20:04:17 | Bobina |
Speleoterapie
je velmi dobrá terapie. Nedaleko mého bydliště se touto metodou léčí děti s astmatem.
| 7.10.2011 19:06:44 | Jarmila |
Vstup do diskuse